Název

Musíme si dělat radost!

Popis

Musíme si dělat radost, jiné cesty není.
Tohle je trochu zamotaný příběh.
V báječné čajovně Na Kopečku http://www.cajovnapodebrady.cz/ čajovníci rádi pořádají akce pro potěšení návštěvníkům i sobě. Na jedné takové vybrali peníze za vstup, leč ouha, nikdo z přítomných je nechtěl, jak již tak bývá, když se sejdou slušní lidé.
Čajovníka s čajenkou tak napadlo, že peníze pošlou mně, který se zabývám děláním radosti dětem (s nějakým handicapem).
Už při práci s dětmi nevidomými a ještě víc při práci s dětmi autisty, jsem si říkával: Je to báječně co se s nimi všechno (někdy, když mají štěstí!) dělá. Integrace, cvičení motoriky, nácviky... Ale také jsou to přeci normální (normální!) kluci a holky a chtějí se podle toho chovat, bavit. Což to pro nějaký ten problém nemohou tak úplně.
A pokud si nebudou moc hrát, blbnout a radovat se, bude nakonec stejně všechno tam, kde to většinou je.
Proto část peněz padla na splnění velkého přání mladého pana M., kterého znám už léta (z práce v APLA, Radovanových cest), který je ostatně v klasickém bludišti i na filmu, co o nás a mně točila paní Sommerová http://www.ceskatelevize.cz/porady/10719485001-pribehy-neobycejne-energie/214562261800001-to-jsme-si-zase-uzili-sveta/ a který je o? No jistě, o radosti.
Byli jsme v jednom novém, moderním bludišti a vůbec, dobré to bylo. Pan M. nadšen! :-)
Pokračování příště!

Já vám ještě převyprávím vtip. Je od malíře Jiránka a je to několik kreseb, na které pán, zjevně pacient, povídá jinému, zjevně psychiatrovi:
"Celou noc jsem přemýšlel, pane doktore, proč je člověk na světě."
"Ráno jsme na to přišel!"
"Člověk je na světě proto, aby dělal druhým radost!"
----
"Já vím že je to zase blbost, pane doktore, ale já si nemůžu pomoct!"

Jako bych tomu stál modelem....

Nastavení