Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

reklama

14 fotek, včera, 13 zobrazení, přidat komentář
Tentokrát jsem cestoval s paní Rž za Pannou Marií.
Tato, v tom případě Skákavá, poskytla ochranu Spálenému.
Janu.
A jeho triu.
A všem co tam byli. Všichni byli úžasní!
Hudebníci naprosto neskutečně dobří, koncert víc než povedený, lidé báječní!
17 fotek, minulý týden, 8 zobrazení, přidat komentář
30 fotek, minulý týden, 41 zobrazení, přidat komentář
Co jest očistnou sprchou pro hrubohmotné tělo, to jest hora pro duši. Dusche duše! Mezi duchy, duše puše znovuzrozena!
Vybavil jsem se tentokrát do labyrintu, inspirován Janem A. K. , dvěma průvodci. Později (viz foto 12) přibyl třetí.
Pak se přidali duchové a bylo nás nepočítaně!
8 fotek, 10.8.2016, 19 zobrazení, přidat komentář
Nevím, jak se tok stalo, ale byli jsme zase na Toku. Tentokrát tok byl výlet se sirem D a paní Rž. Myslím že tok byl pěkný výlet, zejména vřesové byli přívětivé a milé!
15 fotek, 6.8.2016, 21 zobrazení, přidat komentář
"Romeo, svlec to jméno a za ně si vezmi mne!" Volala jistá Julča na svého milého.
Jméno má po jisté paní i stezka lesem u Žihle, kde jest narváno duchy, tajemstvím a kameny.
Občas tím lesem projedou zakrslá SUV.
Kaple Jména Panny Marie se jmenuje Santiniho skvost v Mladoticích.
"Kdo volá Tvé jméno, neodejde bez útěchy."
Poblíž má jmenovaná Maruška i Týnec.
Tak tam jsme byli s Paní jména Helena a psem, jména Dagles.
Je dobré znát své jméno!
Rád bych to své také někdy poznal.
P.S. Zs zmínku stojí předpředposlení fotka zvaná: Zátiší s kříži a minimaxem!

Kaple Jména Panny Marie (Mladotice) https://cs.wikipedia.org/wiki/Kaple_Jm%C3%A9na_Panny_Marie_(Mladotice)
Santiniho kaple v Mladoticích je geometrickou hříčkou http://www.radio.cz/cz/rubrika/cestujeme/santiniho-kaple-v-mladoticich-je-geometrickou-hrickou
Mariánská Týnice https://cs.wikipedia.org/wiki/Mari%C3%A1nsk%C3%A1_T%C3%BDnice
Kostel Zvěstování Panny Marie (Mariánský Týnec) https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Zv%C4%9Bstov%C3%A1n%C3%AD_Panny_Marie_(Mari%C3%A1nsk%C3%BD_T%C3%BDnec)
7 fotek, 3.8.2016, 5 zobrazení, přidat komentář
Já se měním na psa, kdežto můj doprovod se mění na všemožné půvabné slečny a dámy. Také cíle výprav se mění.
Vše plyne, je to tak
Tady jsme byli zkontrolovat plantáže vřesu.
Úroda dobrá, slečna Ká o tom, jak zaznamenáno, hned podala hlášení. Já jsem se jí, viz poslední foto, jen motal u nohou.
3 fotky, 31.7.2016, 11 zobrazení, přidat komentář
Je jeden kopec v kraji tomto.
16 fotek, 15.7.2016, 10 zobrazení, přidat komentář
Ukázka z cyklu 36 pohledů na Oberwölz (Dakles Pokusái) a Alpy v prvním letním sněhu, vichru a vůbec. Koňové říkali, že máme pozdravovat. Tak vyřizuji!
Kdo nezná hory, netuší, že jde v několika hodinách zažít úmorné slunce, sněžení, mlhu, vodorovný déšť a zase slunečný den.
42 fotek, letos v červenci, 42 zobrazení, 1 komentář
Gaté, Gaté, Paragate, Parasamgate Bodhi Svaha.
Jojo: Šel, přešel, došel.
Málem i pošel, jsa dosti sešlým.
Triptych alpský, part dva:
Spolu s neskonale trpělivou průvodkyní jsme vyrazili na další část cesty po vrcholcích. Dva kroky a odpočívat, tak jako kdysi v šesti tisících metrech s těžkým batohem, tak na chodníčku u chaty. Jojo po druhé.
Hned první den jsme přemýšleli co, až bylo poledne. Vyrážet na dlouhou tůru, kterou patnáct set metrů nahoru a dolů pro derutního starce, jakým jsem, nepochybně taková cesta je, je blbost.
To ví každej, natož tak zkušený horal, jako já!
Takže jsme na vyrazili. Gaté, gaté...
Na vrcholu missHá na chvíli otevřela nebe, což je na fotce, a hlas z něj pravil: "Týýý vole!"
Cestou z vrcholu jsme potkali čerta. Ten se pozná, je oblečený v mysliveckém a potměšile se chechtá. Byl to on!
Na druhém z vrcholů jsme jej zahlédli v podobě korpulentní dámy, která se ptala, zda je zcela jinde, než byla a bez obtíží hopkala náročným terénem kamsi k nebi, ze kterého byla kdysi svržena.
Další den jsme potkali čerta v podobě bouřky
Ještě dalšejší den byl dlouho čert skryt. Ukrutné bylo stoupání. Ticho řvalo. Kameny taky a do toho něžné zpěvy trav a květů.
Na vrcholu jsem otevřel mordu a takto zahovořil:
"Jsem šťastný!" V té chvíli mi zaskočila houska ze Sparu, zakuckal jsem se a zemřel. Čert číhal.
Nechal jsem toho cizího umrlce - sebe, na vrcholu a sestoupil dolů.
I nejdalšejší den, jsme šli nahoru a dolů.
Kámen!
15 fotek, červen až červenec, 21 zobrazení, přidat komentář
Tohle je takový autoportrét. Stíny a světla se střídají, osvícení a temno, mraky a nad nimi slunce. Z něčeho dole jsem vyšel vzhůru, ale cíle nejde dosáhnout jen překládáním nohou, zadní před přední. I když i to je nutné.
Něco je pode mnou, něco za mnou. A něco přede mnou. Něco vysoko nad hlavou.
Jdu dál.
Jdu dál?
18 fotek, 27.6.2016, 22 zobrazení, přidat komentář
Moudrý Lao-c' hovořil o tom, že člověk se nemá snažit čůrat proti větru. A už vůbec ne se snažit opravovat síly, mocnější a moudřejší jeho.
Což člověk, našinec, neustále činí. Takže třeba zničí Šumavu. A pak jí chce zase opravit, místo aby jí nechal být, žít.
Je divná představa Němce - Taoisty. Tedy divná pro ty, kteří berou ďábelský konstrukt jakýchsi "národů" vážně. Netuší, že je to jen prázdný pojem, vhodný ovšem na obstarání lidské matérie kanónenfutru (potravy pro děla) a knechtů na špinavou práci.
Je divná představa Němce - Taoisty. Možná to ani nebylo Tao, on na to stačí obyčejnej sejchl.
Na to, nechat růst co roste a nerejpat do toho.
Bezzásahová zóna na Lusen. Chodíme se tam dívat na vítězství života nad smrtí.
K tomu vítězství stačí jedniné - neplést se životu do práce.
9 fotek, 22.6.2016, 34 zobrazení, přidat komentář
Křížovou cestou šla smečka. Šla smečka cestou křížovou, došla a vrátila se.
44 fotek, letos v červnu, 70 zobrazení, přidat komentář
Jel jsem z kraje, kde mi bylo v poslední době poněkud ouzko. V kraji, na kraji. Jel jsem do hor a jel jsem s missHá.
Shodou náhod. Náhod, co neexistují.
Po pravdě, neexistuje ani missHá. Neexistuji ani já, protože konec světa už dávno proběhl a my jen vnímáme čeření, co po tom žbluňku zůstalo. Jediné, co je skutečné, jsou myšlenky, idee, touhy a nenávisti.
Také soucit a laskavost.
Soucit a laskavost nechal mé paní Rž mi zabalit svačinu a uvařit kafe do termosky na cestu do míst, kde hory ukazují lidem, co je usilovat.
Soucit a laskavost nechal missHá poskytnout mi fundovaný psychoterapeutický doprovod, abych se v těch horách neztratil.
Neztratil sobě, tak jak se to nám cvokům stává.
Povídal jsem cestou do kopce, o svém plánu pořídit si plyšového medvídka. Tomu bych všechno řekl a on by poslouchal, nic nechtěl a byl hebký. "Chyba", upozornila mne missHá. "Tvůj medvídek, tvůj, právě ten jediný tvůj, by vyžadoval neustálou pozornost, péči o srst, pacičky, skleněná očička a zejména plyšovou duši."
Zůstanu u psů.
Když jsme kráčeli po hřebeni, přilétli havrani. Člověk kráčí k nebi po ostří nože, na obou stranách propast a havrani na něj hulákají "nevermore". To jde, horší by bylo "forever".
Na vrcholu byl kříž. Spasitel se tvářil dosti rozpačitě, tak jako vždy. Nedivím se mu. Jedna z nejskutečnějších existencí co je. A už dva tisíce let se téměř všichni věnují jen tomu z ní, co není. Zaniklým tvarům.
Večer jsme si s missHá povídali o tom, že svět obsahuje základní chyby a je tedy neřešitelný. Mistr M. proto říkal, že život je "Podžambaný cucák". Ale mistr M neexistuje tak hluboce, že tady ani nečeřil.
Druhý den jsme vystoupali na kopec, kde ve vrcholové knize, paní, co tam byla před námi, psala že došla na horu a také k sobě samé. Zajímavé, když jsme jí potkali, ana z vrcholu kráčí, pravila: "Je tam zima".
Dojdu někdy k sobě a najdu tam zimu?
Jiné paní děkovaly v knížce Pánu, že je nechal dojít až na Vrchol. Co budou říkat, komu děkovat, na cestě dolů? Komu děkujeme, když jdeme dolů?
Roztrhly se mraky.
Na cestě dolů se roztrhly mraky a tak i když život je podžambaný cucáck, co neexistuje, není proč být smutným.
Roztrhly se mraky.
A vůbec, byla to strašná sranda.

Za zmínku by stál i objev městečka, kde zrzavá čarodějnice zastavila čas a obývají ho hlavně čeští gastarbeiteři a makedonští pinglové.
Také o těch krajinách a krajích bych měl někdy něco říct. Ale to zatím jen na okraj.

Mistr M a pozdžambaný cucák : https://www.youtube.com/watch?v=p4jBZTC5LNE&feature=share

A ještě veselá písnička do kroku! https://www.youtube.com/watch?v=hsRaTLePVnU
11 fotek, 8.6.2016, 27 zobrazení, přidat komentář
Jednou se jeden prokurátor ptal odsouzeného co je Pravda. Neví se pořádně, co se dozvěděl.
Já vím co je Pravda! Pravda hrad! https://cs.wikipedia.org/wiki/Pravda_%28hrad%29
Onen souzený statik ještě před uvalením vazby také říkával, že hrad má být postaven na skále. Na skále Pravdy. Tak tady postavil na skále Pravdu - hrada. O on spadl. Jak jinak, nic se nemá přehánět.
Kousek dál jsou Kounické řady, kde se pravda také hledá, Dumá se dumá, kdo je postavil a proč. A já to vím, proč je postavil! Protože chtěl!
Kdo? Kdokoliv přeci. V každém člověku je Pravda, velitel Treblinky, světec či stavitel řad.
Řady mají také rádi matematici.
V okolí je též Čertův kámen a kaple svatého Vojtěcha, který se zde postaral o vodu.
Tak a ted už víte vše a můžete žít!
21 fotek, 1.6.2016, 36 zobrazení, přidat komentář
Navštívit Panenku Marii Skákavou, tedy Maria Stock jsme byli. Takové navštívení panny Marie.
Bouře byla.
Úkryt před bouří jsme u Marušky našli.
A já vědomí, že mi něco chtěla říct, chce říct. Snažím se nebát jí rozumět.
Navštíven pannou Marií.

Něco k tomu od povolaného: http://www.petrlinhart.cz/clanky/Maria-Stock.html
18 fotek, 21.5.2016, 38 zobrazení, 1 komentář
V poledne se nefotí. Někdy ale není zbytí.
13 fotek, letos v dubnu, 23 zobrazení, přidat komentář
Za hlaváčkem jarním. Byl tam hlaváček, také kopec, další kopec, jaro a život.
Karel Hlaváček zatím někde hrál na hoboj, někde kde byla zima a smrt.
Sir Dagles odchází z obrazu, je třeba poodcházet, jste-li psem, zůstávat, jste-li člověkem.
9 fotek, 26.3.2016, 12 zobrazení, 2 komentáře
O Velikonocích, když skončí Velký pátek, ale ještě nevyšla první hvězda Bílé soboty, hvězda naděje, je čas vhodný na cesty či nazírání.
Také jde nazírajíce jítí a jdouce nazírat. Čí sám, jda nazírati. Ale každopádně nazírat se "z".
Není divu, že jsme kráčeli cestou nad řekou, cestou z místa zvaného Havlova skála ku zřícenině hradu Libštejna.
Velikonoce. Skála. Ty jsi ta skála, ty Petře, skálo. A ty zapřeš. Co je pravda, dozvěděl jsi se to, Piláte?
Lidé se dělí na těch málo, co slouží zlu, lži. Pak je málo těch co hledají a snaží se žít pravdu.
Zlo netřeba hledat, je tady. Netřeba se snažit, ono samo, po našem lehynkém přikývnutí, nás zotročí. Pravda zatím čeká, zda si jí všimneme.
Krom těchhle, je tady většina, která neslouží ani nehledá. Tuší že pravda existuje, ale raději slouží tomu co je blíž. Potřebuje se ujišťovat že zlo a lež triumfují, že lidé pravdy neexistují.
A tak lidé zla lehce přemluví většinu, aby hledače pravdy zabila a jeho památku pomazala lejny.
Hledající bloudí, zaplétá se, pochybuje a chybuje. Poznává, že jeho království není z tohoto světa, ale také zahlédá ono království za každým pangejtem u cesty.
V každém pangejtu u cesty.
Někdy také koukne vedle sebe, vedle něj jde bůh a usmívá se, trochu laskavě a trochu výsměšně.
Pak už nemusí nikomu nic vysvětlovat. Dokonce ani sobě.

Když jsme se vrátili na místo, odkud jsme vyšli, uvědomil jsem si, že ta skála se jmenuje Havlova. Dobré jméno pro skálu, pod kterou jsem rozmýšlel o ošidných pokusech dostat pravdu do našeho světa. Pokusech co se nikdy nepodaří, vždy sežerou toho kdo se o to pokusí a které nejde nikdy vzdát.

Pak jsem ještě, už na odchodu domů, koukl na to, co je na poslední fotce. V pořádku, ještě není sobota, ještě je pryč.
Ještě není sobota.
23 fotek, 19.3.2016, 50 zobrazení, přidat komentář
Vernisáž ilustrací Jana Vaculíka ke knihám jeho taty.
19.3.2016 Čajovna Setkání http://www.cajovnasetkani.cz/o-cajovne.html
8 fotek, 18.3.2016, 40 zobrazení, 11 komentářů
S námi v lesích žijí hýkalové i híkalové. To je tak se všemi. Jen výly už skoro nepotkáté, vistěhovaly se.
Za jedním híkalem jsme byli dnes na návštěvě. Paní Rž dostala políbení, my, psové pak krásnou hračku, se kterou jsme si celý den hráli.
Nakonec nás strýček vzal k živé vodě, kde jsem snad zahnal očarování rímičkou, které mne na pár dní vyřadilo z provozu ve smečce.
haf haf!

Komentáře

nebo přihlásit

Rajce.net je největší česká sociální síť,
zaměřená na sdílení fotografií a videí.



Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih 
i jiných fotoproduktů.